Lednový perex DeRIVace

Jeffrey Beall vydal začátkem ledna 2016 svůj aktualizovaný seznam potenciálních, možných nebo pravděpodobných publikačních časopisů a nakladatelství. Beallova aktualizace pro rok 2016 je pozoruhodná minimálně ze dvou důvodů:

1) počet predátorských nakladatelství se o roku 2011 navýšil o 5 028 procent (v roce 2011 jich Beall evidoval 18; v roce 2016 již 923) a počet predátorských časopisů o roku 2013 vzrostl o 600 procent (v roce 2011 126; v roce 2016 882);

2) Beall letos přidal dvě nové kategorie zahrnující nastupující pochybné praktiky: klamné metriky a unesené časopisy.

Rostoucí počty predátorských časopisů a nakladatelství a nové oblasti neetických akademických a publikačních praktik poukazují na neudržitelně se rozrůstající „paralelní ekonomiku“ vědeckého publikování. Vedle této paralelní ekonomiky predátorů však samozřejmě existuje – a zmnožuje se – řada standardních metrik, které různě vstupují do publikačních, ale i výzkumných strategií či postupů. Analýzu vlivu asi nejdůležitějšího metrického indikátoru posledních let, tj. Impact Factor (impaktní faktor), na taktiku, plánování a samotné výzkumné strategie (například akademické psaní a laboratorní experimentování) v biomedicíně nedávno nabídli Alex Rushforth and Sarah de Rijcke v tomto článku. Jak známo, metrické indikátory též čím dál více strukturují publikační pole a jeho politickou ekonomii. Takzvané publikační oligopoly byly nedávno v hledačku tří vědců, kteří dochází k pozoruhodným zjištěním: například k tomu, že v roce 2013 pět největších nakladatelů v souhrnu vydalo 50 procent všech časopiseckých výstupů v přírodních, lékařských, společenských a humanitních vědách. Závěrem si dovoluji odkázat na nedávno proběhnuvší konferenci Gaming Metrics.

Filip Vostal, únor 2016

Návrh úpravy principu hodnocení výzkumných organizací a užívání Rejstříku informací o výsledcích – RIV

Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů a na jejím základě přidělované tzv. RIV body představují, přímo i nepřímo, klíčový nástroj hodnocení vědeckých pracovišť v České republice. Tento systém hodnocení má řadu nedostatků s nezamýšlenými účinky na vědeckou produkci, na které opakovaně upozorňovali členové a členky akademické obce i zahraniční expertní týmy (Technopolis). Vzhledem k tomu, že v nejbližší době není zřejmě možné očekávat zásadní změnu systému směrem ke kvalitativnímu peer review hodnocení, považujeme za velmi důležité snažit se o odstranění nejzásadnějších problémů a vad hodnocení založeného na bodování RIV.

Některé pozitivní kroky v tomto směru se již dějí. Metodika hodnocení platná pro výsledky s rokem uplatnění 2014 odstranila jeden z velkých problémů metodiky předešlé, a sice nedostatek kvalitativní diferenciace mezi evidovanými výsledky, především co se týče monografií, kterým byla dříve přidělena bodová hodnota 20 či 40 bodů, v závislosti na oboru a jazyku publikace, a to bez ohledu na to, zda knihu vydal v podstatě autor sám na svém pracovišti, nebo zda vyšla v renomovaném světovém odborném nakladatelství. Nová metodika stanovuje v případě odborných knih velké bodové rozpětí 4 až 120 bodů, přičemž o navýšení konkrétní bodové dotace ze základní úrovně 4 bodů mají rozhodovat Oborové verifikační a hodnotící panely (OVHP).

Pokračovat ve čtení „Návrh úpravy principu hodnocení výzkumných organizací a užívání Rejstříku informací o výsledcích – RIV“

Jak lze hodnotit úspěšnost vědecké práce?

V pořadu Pro a proti Českého rozhlasu Plus vystoupil Luděk Brož, jeden z iniciátorů platformy DeRIVace. O současném systému hodnocení vědeckých výsledků, tzv. kafemlejnku, diskutoval společně s molekulárním genetikem Václavem Hořejším.

Shrnutí debaty si můžete přečíst na webu Českého rozhlasu Plus (odkaz).

Záznam vysílání z 3. 12. 2015 je také dostupný v archivu Českého rozhlasu (odkaz).

Jak smysluplně a odpovědně publikovat ve společenských vědách?

Cílem semináře nazvaného Predátoři, lovci a sběrači: Jak smysluplně a odpovědně publikovat ve společenských vědách?, který se konal v Akademickém konferenčním centru 13. října 2015, bylo diskutovat o publikační praxi v Česku v širším mezinárodním kontextu a formulovat praktická doporučení pro orientaci v dnes málo přehledné publikační krajině.

Záznam celého semináře můžete sledovat níže.

 

Prezentace Terezy Stöckelové: Pasti a pokušení: Vědecké (nad)produktivity (PDF)

Prezentace Václava Štětky: Predátorské časopisy: odvrácená strana Open Access (PPT)