How to Make Research and Innovation Responsible?

The one-day conference at the Czech Academy of Sciences on June 23, 2017 will address how the governance of research and innovation and science communication can support public values and the socially robust progress of democratic societies. Please note that space is limited, RSVP by June 15 to tereza.stockelova@soc.cas.cz.

See the full program here: PDF

Response to Strielkowski

We welcome Wadim Strielkowski’s response to our earlier blog post. However, we found many flaws in his argument and in this short reaction, we will share our thoughts on them. We hope it will enable the reader to make their judgment on the overall quality of our and Strielkowski’s arguments – those raised both in the blog posts as well as in the scholarly publications.

1) We stated in our post that Strielkowski produced 17 monographs; he claims in his response that he “is an author of 6 research monographs (and co-author or editor of several other proceedings).” In our statement, we drew upon the information Strielkowski himself provided on his own website in 2015 (see http://web.archive.org/web/20150514044622/http:/www.strielkowski.com/publications).

2) We commented on Strielkowski’s current position of research associate at the Cambridge Judge Business School in the following fashion: “Those familiar with the structure of the University of Cambridge would probably not regard this position as particularly prestigious.” Strielkowski summarized our argument as follows: “Stöckelová, Brož and Vostal call Cambridge Judge Business School ‘not particularly prestigious’.” There is a subtle yet critical difference in the two formulations. Is Strielkowski deliberately misinterpreting our words or is he too careless to understand the distinction?

3) Strielkowski strikes back by pointing to our publication record. Among other things, he claims that “Tereza Stöckelová is an Editor-in-Chief of the English edition of the Sociologický časopis – Czech Sociological Review (the journal is listed in Scopus and WoS) and she very much likes to publish in the journal she edits. She also lists her one-page editorials and “open letters” as articles in the WoS database and is apparently getting bonuses and promotion for that.” Stöckelová has indeed been an Editor-in-Chief of the English edition of the journal since 2013. Since assuming the position, she contributed two short pieces to the journal in her capacity as of an editor. Neither in her CV nor in the national register of research results has she claimed that they were anything else than short non-reviewed texts. It is indeed confusing and problematic that WoS categorises her short pieces as “articles”. This, however, only supports the argument we make in our post suggesting that WoS information should not be taken at face value. WoS may be a useful guide in some cases but never an unambiguous master.

We want to reiterate that the primary aim of our effort is to highlight how uncritical and unreflexive treatment of bibliometrics and developments in political economy of meta-data produce particular patterns of knowledge production and circulation, mostly detrimental to the overall quality of academic debate – see also Liz Morrish’s commentary.

Luděk Brož, Tereza Stöckelová, Filip Vostal

Predators and bloodsuckers in academic publishing

On the local use and usefulness of Beall’s list of predatory publishing

On the occasion of Jeffrey Beall’s list of possible predatory publishers being shut down for reasons presently unknown, our short text considers the wider context of the story of “academic, researcher, and consultant” Dr. Wadim Strielkowski, which has been debated and disputed in Czech academia since 2015 and led to the organization of a conference in Prague in June 2016. At this conference, Beall gave a keynote speech on how predatory publishers corrupt scholarly communication. This text aims to show the use and usefulness of Beall’s list in a local context and, more generally, to contribute to the discussion about the global quest for meaningful and responsible academic publishing in today’s audit- and productivity-driven culture.

Pokračovat ve čtení „Predators and bloodsuckers in academic publishing“

Beallův seznam momentálně nedostupný

Upozorňujeme na momentální nedostupnost Beallova seznamu predátorských časopisů a nakladatelství (scholarlyoa.com). V této chvíli není zřejmé, co je důvodem přerušení provozu blogu, ani zda a kdy bude opět obnoven. Vzhledem k zásadnímu významu blogu Jeffreyho Bealla pro hodnocení kvality publikačních výstupů, který v průběhu loňského roku akceptovala řada domácích výzkumných i vzdělávacích institucí jako součást strategie proti predátorskému publikování, sdílíme odkaz na archiv blogu, který je dostupný na adresách

http://web.archive.org/web/20170112125427/https://scholarlyoa.com/publishers/
(seznam nakladatelství)

a http://web.archive.org/web/20170111172309/https://scholarlyoa.com/individual-journals/ (seznam jednotlivých predátorských časopisů).

Mezi bibliometrií a peer review

Akademie věd České republiky pořádá seminář Mezi bibliometrií a peer review: Jak smysluplně a průhledně hodnotit vědecký výzkum? Akce se uskuteční 18. listopadu 2016 v hlavní budově Akademie věd na Národní třídě v místnosti 206, kapacita je omezena (RSVP do 11. listopadu na e-mail tereza.stockelova@soc.cas.cz).

Úvodní přednášku Responsible research evaluation: lessons and perspectives pronese Paul Wouters,  profesor scientometrie a ředitel Centra pro studia vědy a technologií, Leidenské univerzity.

Více informací o programu v letáku (PDF)

Kulatý stůl o predátorských časopisech

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích pořádá v pátek 4. listopadu 2016 kulatý stůl se zástupci kateder EF JU Predátorské časopisy a jejich vliv na hodnocení a odměňování ve vědě a výzkumu. Na této akci vystoupí i Luděk Brož z platformy DeRIVace s přednáškou Mezi predátory a parazity: hrozby, výzvy a příležitosti ve vědeckém publikování.

Program kulatého stolu (PDF)

Parazitické vztahy v akademickém publikování

Etnologický ústav AV ČR v.v.i. a Centrální knihovna Univerzity Karlovy pořádá jednodenní konferenci Parasitic Relations in Academic Publishing / Parazitické vztahy v akademickém publikování, která proběhne 2. 6. 2016 od 12:10 do 17 hod. v hlavní budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, místnost 206.

Nad konferencí převzali záštitu předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Zvanými řečníky jsou Jeffrey Beall (University of Colorado) a Katja Mayer (University of Vienna). Konference proběhne v anglickém jazyce, bez tlumočení. Kapacita sálu je omezena, žádáme vás proto o potvrzení účasti do 27. 5. 2016 prostřednictvím formuláře zde: odkaz

V případě obtíží s registrací kontaktuje Lucii Korhoňovou lucie.korhonova@ruk.cuni.cz

Globální ekosystém akademického publikování se v současnosti významně proměňuje. Vzrůstající počet výzkumníků se staví kriticky k jeho etablovanému politickému a epistemickému režimu, ve kterém korporátní aktéři operují jako zprostředkovatelé prodávající výsledky veřejně financovaného výzkumu zpět veřejně financovaným akademickým institucím. Otevřený přístup (open access) přináší řadu progresivních a tvůrčích alternativ k tomuto čím dál méně udržitelnému modelu, ale vytváří také patologie, jako predátorské publikace, které ohrožují důvěru uvnitř vědecké obce, stejně jako důvěru veřejnosti ve vědu. Na základě přednášek knihovníka Jeffrey Bealla (University of Colorado) a socioložky vědy Katji Mayer (University of Vienna) se na konferenci budeme věnovat diskuzi o českých specifikách globálního hledání odpovědí na otázku po smysluplném a zodpovědném akademickém publikování.

Program konference v pdf

Únorový perex DeRIVace

Může být dobrý vědec zároveň úspěšným akademikem? Xenia Schmalz se v nedávném esejiTimes Higher Education domnívá, že nikoliv. Zdá se, že v situaci kdy hodnocení a řízení vědy čím dál více kopírují manažersko-korporátní způsoby a rétoriku vlastní řízení velkých podniků nemusí úspěšný akademik mít skoro nic společného s dobrým vědcem. Něco pravdy na tom bude – současná akademie je mnohem více než bádání, publikování, impakt a výuka. O některých dalších aspektech transformace současného akademického prostředí – které prochází, slovy Edwarda J. Hacketta, „tichou revolucí“ – pojednává série blogových příspěvků The Accelerated Academy. Většina z nich vychází z  přednášek, které zazněly na pražské prosincové konferenci Power, Acceleration & Metrics in Academic Life. (video záznamy plenárních přednášek a zahájení jsou zde, audio záznamy vybraných příspěvků zde).

Jednou z opomíjených proměnných současného akademického světa představují též měnící se kritéria, která souvisí s pracovní náplní vědce (či akademika?). Co dnes akademičtí zaměstnavatelé – vedle nezbytné kompetence v podobě doktorátu – po akademicích požadují? Dle nedávné australské studie zkoumající popis tří stovek pracovních nabídek akademických pozic by měli být mladí akademici „multitalentovaní superhrdinové.“  Vedle výuky a výzkumu se od těchto superhrdinů očekává vykonávání administrativních povinností, zapojení se do aktivit místních komunit, interpersonální zdatnost, kreativita, týmový duch a zároveň autonomní jednání, schopnost učit se „novým věcem“, napojení na průmysl nebo mezinárodní instituce, či dokonce řidičský průkaz a nezbytný laskavý úsměv při dnu otevřených dveří. Nabízí se paradoxní otázka, která zčásti potvrzuje tezi o rozdílu mezi vědcem a akademikem: má takový multitalentovaný akademický superhrdina prostor a čas na „pomalou“ a rozvážnou – mnohdy osamělou – vědeckou práci?

To někteří rumunští vězni na vědeckou práci čas a prostor evidentně mají, alespoň soudě dle počtu publikací, které mají v roce 2015 na kontě: bylo jich 340. Že by si v rumunských vězeních odpykávalo trest toliko plodných badatelů? Možná že ano, ale vysvětlení bude podle všeho prozaičtější: rumunská legislativa z dob Nicolae Ceaușescua povoluje „vyhandlovat“ jednu vědeckou publikaci za zkrácení trestu o třicet dní. Toho mnozí prominentní vězni umně využívají. O kvalitě takovýchto prací můžeme, jemně řečeno, pochybovat. Jak uvádí Ivana Milenkovičová, to, co je podobně zarážející, je, že vědeckou práci musí, jak to tak chodívá, někdo posoudit a text musí vyjít ve vědeckém periodiku či nakladatelství. Nabízí se domněnka, že většina takových textů bude buď plagiátem, nebo napsaná někým jiným („ghost writing“) a seriózní časopis či nakladatelství by tyto prohřešky měli odhalit – takže nejspíše ve většině případech nelze o vědeckých publikacích hovořit. Ale nechci paušalizovat, třebas se mezi 340 pracemi najde nějaká skutečně hodnotná. Dalším bizarním aspektem toho absurdního opatření zůstává, že práce musí vězni předkládat ručně psané. Až se toto pravidlo změní a rumunská legislativa povolí i elektronicky zpracované texty, možná si predátorská nakladatelství smlsnou na další šťavnaté oběti. Dočkáme se pak u Lambert Academic Publishing nějakého titulu od Dana Voiculescu (jednoho z nejbohatších Rumunů), který byl v roce 2014 odsouzen k 10 letům odnětí svobody za korupci? Predátor se nažere a koza zůstane celá. Už nyní má tento mediální magnát na kontě 8 vědeckých článků. Bravo!

Filip Vostal, březen 2016

PS: zde je nedávný rozhovor s Jeffrey Beallem http://scholarlykitchen.sspnet.org/2016/02/08/an-interview-with-jeffrey-beall/