Únorový perex DeRIVace

Může být dobrý vědec zároveň úspěšným akademikem? Xenia Schmalz se v nedávném esejiTimes Higher Education domnívá, že nikoliv. Zdá se, že v situaci kdy hodnocení a řízení vědy čím dál více kopírují manažersko-korporátní způsoby a rétoriku vlastní řízení velkých podniků nemusí úspěšný akademik mít skoro nic společného s dobrým vědcem. Něco pravdy na tom bude – současná akademie je mnohem více než bádání, publikování, impakt a výuka. O některých dalších aspektech transformace současného akademického prostředí – které prochází, slovy Edwarda J. Hacketta, „tichou revolucí“ – pojednává série blogových příspěvků The Accelerated Academy. Většina z nich vychází z  přednášek, které zazněly na pražské prosincové konferenci Power, Acceleration & Metrics in Academic Life. (video záznamy plenárních přednášek a zahájení jsou zde, audio záznamy vybraných příspěvků zde).

Jednou z opomíjených proměnných současného akademického světa představují též měnící se kritéria, která souvisí s pracovní náplní vědce (či akademika?). Co dnes akademičtí zaměstnavatelé – vedle nezbytné kompetence v podobě doktorátu – po akademicích požadují? Dle nedávné australské studie zkoumající popis tří stovek pracovních nabídek akademických pozic by měli být mladí akademici „multitalentovaní superhrdinové.“  Vedle výuky a výzkumu se od těchto superhrdinů očekává vykonávání administrativních povinností, zapojení se do aktivit místních komunit, interpersonální zdatnost, kreativita, týmový duch a zároveň autonomní jednání, schopnost učit se „novým věcem“, napojení na průmysl nebo mezinárodní instituce, či dokonce řidičský průkaz a nezbytný laskavý úsměv při dnu otevřených dveří. Nabízí se paradoxní otázka, která zčásti potvrzuje tezi o rozdílu mezi vědcem a akademikem: má takový multitalentovaný akademický superhrdina prostor a čas na „pomalou“ a rozvážnou – mnohdy osamělou – vědeckou práci?

To někteří rumunští vězni na vědeckou práci čas a prostor evidentně mají, alespoň soudě dle počtu publikací, které mají v roce 2015 na kontě: bylo jich 340. Že by si v rumunských vězeních odpykávalo trest toliko plodných badatelů? Možná že ano, ale vysvětlení bude podle všeho prozaičtější: rumunská legislativa z dob Nicolae Ceaușescua povoluje „vyhandlovat“ jednu vědeckou publikaci za zkrácení trestu o třicet dní. Toho mnozí prominentní vězni umně využívají. O kvalitě takovýchto prací můžeme, jemně řečeno, pochybovat. Jak uvádí Ivana Milenkovičová, to, co je podobně zarážející, je, že vědeckou práci musí, jak to tak chodívá, někdo posoudit a text musí vyjít ve vědeckém periodiku či nakladatelství. Nabízí se domněnka, že většina takových textů bude buď plagiátem, nebo napsaná někým jiným („ghost writing“) a seriózní časopis či nakladatelství by tyto prohřešky měli odhalit – takže nejspíše ve většině případech nelze o vědeckých publikacích hovořit. Ale nechci paušalizovat, třebas se mezi 340 pracemi najde nějaká skutečně hodnotná. Dalším bizarním aspektem toho absurdního opatření zůstává, že práce musí vězni předkládat ručně psané. Až se toto pravidlo změní a rumunská legislativa povolí i elektronicky zpracované texty, možná si predátorská nakladatelství smlsnou na další šťavnaté oběti. Dočkáme se pak u Lambert Academic Publishing nějakého titulu od Dana Voiculescu (jednoho z nejbohatších Rumunů), který byl v roce 2014 odsouzen k 10 letům odnětí svobody za korupci? Predátor se nažere a koza zůstane celá. Už nyní má tento mediální magnát na kontě 8 vědeckých článků. Bravo!

Filip Vostal, březen 2016

PS: zde je nedávný rozhovor s Jeffrey Beallem http://scholarlykitchen.sspnet.org/2016/02/08/an-interview-with-jeffrey-beall/

 

Reklamy

Komentujte zde

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s