Kulatý stůl o predátorských časopisech

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích pořádá v pátek 4. listopadu 2016 kulatý stůl se zástupci kateder EF JU Predátorské časopisy a jejich vliv na hodnocení a odměňování ve vědě a výzkumu. Na této akci vystoupí i Luděk Brož z platformy DeRIVace s přednáškou Mezi predátory a parazity: hrozby, výzvy a příležitosti ve vědeckém publikování.

Program kulatého stolu (PDF)

Parazitické vztahy v akademickém publikování

Etnologický ústav AV ČR v.v.i. a Centrální knihovna Univerzity Karlovy pořádá jednodenní konferenci Parasitic Relations in Academic Publishing / Parazitické vztahy v akademickém publikování, která proběhne 2. 6. 2016 od 12:10 do 17 hod. v hlavní budově Akademie věd ČR, Národní 3, Praha 1, místnost 206.

Nad konferencí převzali záštitu předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš a rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Zvanými řečníky jsou Jeffrey Beall (University of Colorado) a Katja Mayer (University of Vienna). Konference proběhne v anglickém jazyce, bez tlumočení. Kapacita sálu je omezena, žádáme vás proto o potvrzení účasti do 27. 5. 2016 prostřednictvím formuláře zde: odkaz

V případě obtíží s registrací kontaktuje Lucii Korhoňovou lucie.korhonova@ruk.cuni.cz

Globální ekosystém akademického publikování se v současnosti významně proměňuje. Vzrůstající počet výzkumníků se staví kriticky k jeho etablovanému politickému a epistemickému režimu, ve kterém korporátní aktéři operují jako zprostředkovatelé prodávající výsledky veřejně financovaného výzkumu zpět veřejně financovaným akademickým institucím. Otevřený přístup (open access) přináší řadu progresivních a tvůrčích alternativ k tomuto čím dál méně udržitelnému modelu, ale vytváří také patologie, jako predátorské publikace, které ohrožují důvěru uvnitř vědecké obce, stejně jako důvěru veřejnosti ve vědu. Na základě přednášek knihovníka Jeffrey Bealla (University of Colorado) a socioložky vědy Katji Mayer (University of Vienna) se na konferenci budeme věnovat diskuzi o českých specifikách globálního hledání odpovědí na otázku po smysluplném a zodpovědném akademickém publikování.

Program konference v pdf

Únorový perex DeRIVace

Může být dobrý vědec zároveň úspěšným akademikem? Xenia Schmalz se v nedávném esejiTimes Higher Education domnívá, že nikoliv. Zdá se, že v situaci kdy hodnocení a řízení vědy čím dál více kopírují manažersko-korporátní způsoby a rétoriku vlastní řízení velkých podniků nemusí úspěšný akademik mít skoro nic společného s dobrým vědcem. Něco pravdy na tom bude – současná akademie je mnohem více než bádání, publikování, impakt a výuka. O některých dalších aspektech transformace současného akademického prostředí – které prochází, slovy Edwarda J. Hacketta, „tichou revolucí“ – pojednává série blogových příspěvků The Accelerated Academy. Většina z nich vychází z  přednášek, které zazněly na pražské prosincové konferenci Power, Acceleration & Metrics in Academic Life. (video záznamy plenárních přednášek a zahájení jsou zde, audio záznamy vybraných příspěvků zde).

Jednou z opomíjených proměnných současného akademického světa představují též měnící se kritéria, která souvisí s pracovní náplní vědce (či akademika?). Co dnes akademičtí zaměstnavatelé – vedle nezbytné kompetence v podobě doktorátu – po akademicích požadují? Dle nedávné australské studie zkoumající popis tří stovek pracovních nabídek akademických pozic by měli být mladí akademici „multitalentovaní superhrdinové.“  Vedle výuky a výzkumu se od těchto superhrdinů očekává vykonávání administrativních povinností, zapojení se do aktivit místních komunit, interpersonální zdatnost, kreativita, týmový duch a zároveň autonomní jednání, schopnost učit se „novým věcem“, napojení na průmysl nebo mezinárodní instituce, či dokonce řidičský průkaz a nezbytný laskavý úsměv při dnu otevřených dveří. Nabízí se paradoxní otázka, která zčásti potvrzuje tezi o rozdílu mezi vědcem a akademikem: má takový multitalentovaný akademický superhrdina prostor a čas na „pomalou“ a rozvážnou – mnohdy osamělou – vědeckou práci?

To někteří rumunští vězni na vědeckou práci čas a prostor evidentně mají, alespoň soudě dle počtu publikací, které mají v roce 2015 na kontě: bylo jich 340. Že by si v rumunských vězeních odpykávalo trest toliko plodných badatelů? Možná že ano, ale vysvětlení bude podle všeho prozaičtější: rumunská legislativa z dob Nicolae Ceaușescua povoluje „vyhandlovat“ jednu vědeckou publikaci za zkrácení trestu o třicet dní. Toho mnozí prominentní vězni umně využívají. O kvalitě takovýchto prací můžeme, jemně řečeno, pochybovat. Jak uvádí Ivana Milenkovičová, to, co je podobně zarážející, je, že vědeckou práci musí, jak to tak chodívá, někdo posoudit a text musí vyjít ve vědeckém periodiku či nakladatelství. Nabízí se domněnka, že většina takových textů bude buď plagiátem, nebo napsaná někým jiným („ghost writing“) a seriózní časopis či nakladatelství by tyto prohřešky měli odhalit – takže nejspíše ve většině případech nelze o vědeckých publikacích hovořit. Ale nechci paušalizovat, třebas se mezi 340 pracemi najde nějaká skutečně hodnotná. Dalším bizarním aspektem toho absurdního opatření zůstává, že práce musí vězni předkládat ručně psané. Až se toto pravidlo změní a rumunská legislativa povolí i elektronicky zpracované texty, možná si predátorská nakladatelství smlsnou na další šťavnaté oběti. Dočkáme se pak u Lambert Academic Publishing nějakého titulu od Dana Voiculescu (jednoho z nejbohatších Rumunů), který byl v roce 2014 odsouzen k 10 letům odnětí svobody za korupci? Predátor se nažere a koza zůstane celá. Už nyní má tento mediální magnát na kontě 8 vědeckých článků. Bravo!

Filip Vostal, březen 2016

PS: zde je nedávný rozhovor s Jeffrey Beallem http://scholarlykitchen.sspnet.org/2016/02/08/an-interview-with-jeffrey-beall/

 

Lednový perex DeRIVace

Jeffrey Beall vydal začátkem ledna 2016 svůj aktualizovaný seznam potenciálních, možných nebo pravděpodobných publikačních časopisů a nakladatelství. Beallova aktualizace pro rok 2016 je pozoruhodná minimálně ze dvou důvodů:

1) počet predátorských nakladatelství se o roku 2011 navýšil o 5 028 procent (v roce 2011 jich Beall evidoval 18; v roce 2016 již 923) a počet predátorských časopisů o roku 2013 vzrostl o 600 procent (v roce 2011 126; v roce 2016 882);

2) Beall letos přidal dvě nové kategorie zahrnující nastupující pochybné praktiky: klamné metriky a unesené časopisy.

Rostoucí počty predátorských časopisů a nakladatelství a nové oblasti neetických akademických a publikačních praktik poukazují na neudržitelně se rozrůstající „paralelní ekonomiku“ vědeckého publikování. Vedle této paralelní ekonomiky predátorů však samozřejmě existuje – a zmnožuje se – řada standardních metrik, které různě vstupují do publikačních, ale i výzkumných strategií či postupů. Analýzu vlivu asi nejdůležitějšího metrického indikátoru posledních let, tj. Impact Factor (impaktní faktor), na taktiku, plánování a samotné výzkumné strategie (například akademické psaní a laboratorní experimentování) v biomedicíně nedávno nabídli Alex Rushforth and Sarah de Rijcke v tomto článku. Jak známo, metrické indikátory též čím dál více strukturují publikační pole a jeho politickou ekonomii. Takzvané publikační oligopoly byly nedávno v hledačku tří vědců, kteří dochází k pozoruhodným zjištěním: například k tomu, že v roce 2013 pět největších nakladatelů v souhrnu vydalo 50 procent všech časopiseckých výstupů v přírodních, lékařských, společenských a humanitních vědách. Závěrem si dovoluji odkázat na nedávno proběhnuvší konferenci Gaming Metrics.

Filip Vostal, únor 2016

Návrh úpravy principu hodnocení výzkumných organizací a užívání Rejstříku informací o výsledcích – RIV

Metodika hodnocení výsledků výzkumných organizací a hodnocení výsledků ukončených programů a na jejím základě přidělované tzv. RIV body představují, přímo i nepřímo, klíčový nástroj hodnocení vědeckých pracovišť v České republice. Tento systém hodnocení má řadu nedostatků s nezamýšlenými účinky na vědeckou produkci, na které opakovaně upozorňovali členové a členky akademické obce i zahraniční expertní týmy (Technopolis). Vzhledem k tomu, že v nejbližší době není zřejmě možné očekávat zásadní změnu systému směrem ke kvalitativnímu peer review hodnocení, považujeme za velmi důležité snažit se o odstranění nejzásadnějších problémů a vad hodnocení založeného na bodování RIV.

Některé pozitivní kroky v tomto směru se již dějí. Metodika hodnocení platná pro výsledky s rokem uplatnění 2014 odstranila jeden z velkých problémů metodiky předešlé, a sice nedostatek kvalitativní diferenciace mezi evidovanými výsledky, především co se týče monografií, kterým byla dříve přidělena bodová hodnota 20 či 40 bodů, v závislosti na oboru a jazyku publikace, a to bez ohledu na to, zda knihu vydal v podstatě autor sám na svém pracovišti, nebo zda vyšla v renomovaném světovém odborném nakladatelství. Nová metodika stanovuje v případě odborných knih velké bodové rozpětí 4 až 120 bodů, přičemž o navýšení konkrétní bodové dotace ze základní úrovně 4 bodů mají rozhodovat Oborové verifikační a hodnotící panely (OVHP).

Pokračovat ve čtení „Návrh úpravy principu hodnocení výzkumných organizací a užívání Rejstříku informací o výsledcích – RIV“